Každý někdy „zkejsneme“ v kanceláři o něco déle, než jsme původně měli. Mělo by se to sice stávat výjimečně, ale ve spoustě firem je to bohužel naprosto běžná praxe. Víte ale, jak se v této problematice orientovat?
V Novitimu jsme pro vás připravili “výcuc” toho nejdůležitějšího.
- Peníze. Pracovat přesčas samozřejmě není nic extra příjemného a často nám může neplánovaný průtah pracovní doby pokazit plány na pozdí odpoledne a večer. Na to samozřejmě myslí zákoník práce, který zaměstnavateli určuje pracovníkům za přesčasy proplácet bonusových 25 procent. Pracujete tedy například za stokorunu na hodinu? Za každou hodinu přesčasu byste měli dostat 125 korun. Některé firmy mohou nabízet více, nikdo však méně.
- Alternativou je náhradní volno. Se šéfem se můžete domluvit, že ho vyměníte za pětadvaceti procentní příplatek. O peníze, které byste v tu dobu vydělali samozřejmě nepřijdete. Je to jednoduché – za přesčasovou hodinu příjemná hodinka volna.
- Pozor! Příplatky za přesčasy mohou být vepsány už ve smlouvě jako součást platu – v tom případě nic z výše zmíněného neplatí. Při podpisu nové smlouvy byste si na tento bod měli dát pozor.
- Omezení. Každý člověk by měl vědět, že jako běžný zaměstnanec může napracovat jen 150 hodin přesčasů ročně. Tento limit by měl být zmíněn v každé smlouvě.
- Co všechno je vlastně přesčas? Oficiálně pracujete přesčas jen ve chvíli, kdy to nařídí šéf. Platí ale, že by tak měl konat jen výjimečně a právo na to má pouze z důvodu vážných provozních důvodů. Když zůstanete v kanceláři o hodinu déle, nemáte na nic z výše zmíněného nárok, nejedná se totiž o přesčas.
